Dvě diametrálně rozdílné sestry a jeden muž
Hana nikdy nepatřila mezi ženy, které by toužily po rodině. Vždy byla spíše volnomyšlenkářka a celý svůj život si užívala svobody. To bylo pro ni nejvíc a projevovalo se to ve všech ohledech. Milovala cestování, tak trochu život na hraně a všechno kolem toho si moc užívala.
Její sestra Karin byla přesný opak. Vždy toužila po dětech, manželovi a vydávala se na dnešní dobu opravdu mladá, protože měla čerstvých 18. Hned na to otěhotněla a stala se dvojnásobnou mámou. Svůj život milovala a neuměla si ho jinak předtavit.
Tím, že Hana ani náhodou nebyla rodinný typ, vánoční večeře byla vždy u Karin. Každý rok se tam setkala celá rodina. Přestože Hana tuto tradici moc nemusela, vždy přicestovala i když byla na druhém konci světa. Letos však byly svátky v něčem jiné. Stalo se něco, co nikoho ani ve snu nenapadlo, že může nastat.
„Vždy mi byl Gregor, muž mé sestry velmi sympatický. Byl zkrátka atraktivní, šarmantní, milý a pozorný. Jednoduše splňoval atributy perfektního chlapa. A během večeře na Vánoce jsem ho začala vnímat nějak jinak. Asi tomu pomohl i alkohol, ale flirtovala jsem s ním.Ve velkém.A k mému překvapení mi to i opětoval.Začalo to nevinně doteky, než byli ostatní v jídelně a přešlo to do vášnivých polibků.Aspekt toho, že ná někdo může přistihnout zvyšoval mou touhu po něm.No a ono nás i někdo uviděl. Moje máma.“
Ve chvíli kdy je uviděla zůstala jako paralyzovaná. Podívala se na ně a beze slova odešla. Tvářila se, že tam nebyla a nic neviděla. Dokonce u stolu se s nimi opravdu bavila jako kdyby se nic nestalo. Nechtěla, aby se někdo o tom dozvěděl. Natož ne její druhá dcera.
„Byla jsem v šoku z toho, že máma to nechala jen tak plavat. Moje sestra se to nedozvěděla a my se s Gregorem také tváříme, že se nic nestalo. Pokud bych však mohla vrátit čas, udělám to znovu. Nevím proč, ale mám na něj jakousi zvláštní slabost…
